2024 Autor: Howard Calhoun | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 10:22
Nadhodnota je částka zisku, kterou vytvoří zaměstnanec tím, že překročí náklady na jeho vlastní pracovní sílu. Vyrobené výrobky, stejně jako strávený čas, si přitom zaměstnavatel bezplatně přivlastňuje. Tento termín vyjadřuje specifickou formu vykořisťování, která plně odpovídá základnímu ekonomickému zákonu kapitalismu. Takové pojetí však může ilustrovat nejen vztah mezi dělníkem a zaměstnavatelem, ale také mezi různými skupinami tzv. buržoazie, například vlastníky půdy a průmyslníky, bankéři a obchodníky. Nadhodnota, stejně jako způsoby jejího zvýšení, mohou hrát významnou roli v efektivním rozvoji výrobních sil a výrobních vztahů. Předpokladem pro vznik výše uvedeného pojmu je přeměna práce ve zboží nebo služby. Vždyť jen v určité fázi utváření společnosti mohl zaměstnavatel najít zaměstnance, který nebyl závislý na výrobních prostředcích.
Zdroj nadhodnoty se může svou formou lišit. Přidělte absolutní, nadbytečné a relativní skupiny. Prvního je dosaženo zvýšením doby práce nebo dosažením vyšší intenzity. Druhý se získá zvýšením produktivity každého jednotlivce vzhledem k průměrné úrovni. Třetí forma, ve které může být reprezentována nadhodnota, je získána v důsledku snížení podílu nákladů práce. Takové kategorie jsou historicky zavedené a plně charakterizují způsoby zvýšení tohoto parametru. Navzdory značnému množství rozdílů však všechny tyto metody sdílejí jeden důležitý společný faktor – zdrojem je vždy neplacená práce.
Míra nadhodnoty je poměr množství veškeré nadhodnoty k ceně práce vynaložené na její výrobu. Výše popsaný koncept lze tedy charakterizovat jako míru vykořisťování jedné osoby druhou.
Teorie nadhodnoty je omezena jak teoretickými argumenty, tak historickými fakty. Roli posledně jmenovaného sehrály jak dějiny vzniku a vývoje států, tak i formy ekonomické struktury společnosti, např. marginalismus a neoklasicismus.
Uvažujme také o výrobním procesu, v jehož důsledku lze získat nadhodnotu. Získáním pracovních sil může zaměstnavatel začít organizovat výrobní proces a rozvíjet jej takovým způsobemaby zaměstnanec na denní bázi nejen vytvářel hodnotu ve výši odpovídající jeho vynaložené práci, ale také hodnotu, která se následně stane jeho mzdou. Ta je podnikatelem považována za nezaplacenou složku. Proto je to nadhodnota.
