Předběžné účetní výkazy: funkce, požadavky a formuláře

2024 Autor: Howard Calhoun | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 10:22

Daňový řád stanoví povinnost ekonomických subjektů sestavovat roční a mezitímní účetní závěrky. Účel prvního dokumentu je jasný – obsahuje informace o operacích provedených v podniku během účetního období. Tyto údaje jsou nezbytné pro ověření správnosti sestavování záznamů, spolehlivosti odrazu transakcí.

Pokud jde o sestavení mezitímní účetní závěrky, ne všichni odborníci chápou její důležitost. Tento dokument je nezbytný pro zajištění splnění podmínek pro vznik (změnu) CGT (konsolidovaného celku plátců) a realizaci ustanovení čl. 269 NK. Kodex přitom neobsahuje žádné zvláštní požadavky na mezitímní účetní závěrku, formu a četnost jejich sestavování. ALESoučasné regulační zákony o účetnictví obsahují v této věci protichůdná ustanovení. Podívejme se na aktuální situaci v článku.

Obecné požadavky

Předpisy týkající se přípravy finančních (účetních) výkazů, určujících datum vykázání a období, jsou zakotveny v článcích 13, 15 402-FZ. V souladu s Čl. 13 by hlášení mělo obsahovat spolehlivé informace, na jejichž základě si uživatelé udělají představu o finanční situaci ekonomického subjektu v důsledku jeho činností, dostupnosti a pohybu finančních prostředků za dané období. Všechny tyto informace budou následně tvořit základ manažerských rozhodnutí.

Vykazované období (v souladu s článkem 15 402-FZ) je období, za které se vykazování vytváří. Datum hlášení je den, kdy jsou informace shrnuty. Jednoduše řečeno, toto je poslední den kontrolního období.

Prozatímní účetní závěrka: podmínky založení

Kdy tedy potřebujete vygenerovat dokument? Pojďme k zákonu. Jak vyplývá z ustanovení 402-FZ, průběžné účetní (účetní) výkazy se poskytují za období nepřesahující jeden rok. Přitom v odst. 3 čl. Podle čl. 13 tohoto normativního aktu existují případy, kdy jej musí vypracovat hospodářský subjekt. Mezitímní účetní závěrka se sestavuje zejména tehdy, je-li odpovídající závazek stanoven:

1. Federální legislativa. Například takový dokument vyžaduje společnost LLC, pokud se čisté příjmy rozdělují mezi účastníky každé čtvrtletí, popřjednou za šest měsíců (takové pravidlo je stanoveno v ustanovení 1, článek 28 federálního zákona „On LLC“), nebo v případě potřeby určit skutečnou hodnotu podílu účastníka opouštějícího společnost (ustanovení 1, článek 8 a odstavec 2, článek 23 uvedeného federálního zákona).
2. Ve smlouvách, základních dokumentech podniku.
3. V rozhodnutí vlastníka obchodního subjektu.
4. V předpisech centrální banky a ministerstva financí.

Nuance

V souladu s ustanovením odstavce 1 Čl. 30 402-FZ, před přijetím průmyslových a federálních standardů státními účetními orgány uplatňují podnikatelské subjekty pravidla pro podávání zpráv a vedení záznamů schválená centrální bankou a oprávněnými federálními výkonnými strukturami. Příslušná pravidla jsou nyní zakotvena v PBU 4/99.

V článku 48 uvedeného PBU je stanoveno, že organizace musí sestavit mezitímní účetní závěrku za měsíc, čtvrtletí od začátku roku na akruální bázi, pokud federální nestanoví jiný postup. legislativa. Zároveň je v paragrafu 52 téhož nařízení upřesněno, že dokument, o kterém uvažujeme, je poskytován v případech stanovených zákonem nebo ustavující dokumentací hospodářského subjektu. A podle odstavce 15 Čl. 21 402-FZ, průmyslové a federální normy nemohou odporovat ustanovením tohoto zákona.

Plátce tedy s přihlédnutím k obsahu všech výše uvedených norem není povinen sestavovat a poskytovat mezitímní účetní závěrku pouze z toho důvodu, žeposkytuje RAS 4/99.

Je třeba také poznamenat, že povinnost zaslat dokument jak Federální daňové službě, tak státním statistickým úřadům není v legislativě stanovena. Ekonomické subjekty musí předkládat pouze výroční zprávy (článek 1 článku 18 402-FZ, nařízení Rosstat č. 185 ze dne 12.08.2008, pododstavec 5 pododstavce 1 odstavce 23 článku NK).

Interní dokumenty organizace

Pokud podnik při neexistenci povinnosti sestavovat a předkládat mezitímní účetní závěrku z uvedených důvodů přesto uznává, že je nutné ji sestavit pro účely řízení nebo zdanění, pak rozhodnutí o četnosti, načasování, objem, formuláře, postup pro výpočet jednotlivých ukazatelů by měly být stanoveny místními zákony.

Jedním z těchto dokumentů jsou účetní zásady. Normy stanoví, že to schvaluje vedoucí společnosti. Přijmout lze i změny účetních pravidel. Jsou schváleny samostatným příkazem hlavy.

Dalším místním zákonem je standard ekonomického subjektu - "Předpisy o účetnictví a výkaznictví v podniku." Může být vyvinut samostatně a schválen jako nezávislý dokument nebo může být přílohou účetních pravidel.

Funkce interního standardu

Posuzujeme-li tento dokument z hlediska ustanovení odstavců 1, 11, 12 21 článku 402-FZ, pak bude považován za zákon upravující účetnictví společnosti. Jinými slovy, vnitřní norma bude mít sílu účetního předpisu, pokud budeobsah nebude v rozporu s průmyslovými a federálními standardy.

Vezmeme-li toto v úvahu, může podnik vytvořit objednávku potřebnou pro ekonomický subjekt k zefektivnění procesů organizace a účetnictví.

Hlášení o splnění podmínek pro vznik (změny) CGT

V souladu s odst. 3 str. 3 čl. 252 daňového řádu musí podnik, který je smluvní stranou smlouvy o vytvoření konsolidačního celku plátců, splňovat řadu požadavků.

Hodnota čistých aktiv vypočítaná v souladu s finančními výkazy k datu vykázání předcházejícímu dni, kdy jsou dokumenty předloženy Federální daňové službě k registraci smlouvy, musí být tedy větší než velikost základní (autorizovaný) kapitál.

Pokud podnik v souladu s odstavcem 2 Čl. 23 federálního zákona „On LLC“, musí zaplatit účastníkovi skutečnou hodnotu svého podílu na kapitálu a účetní politiku společnosti, pak je potřeba generovat zprávy na čtvrtletní bázi, výpočet je založen na informacích z ohlašovacích dokumentů vypracovaných k pozdějšímu datu předcházejícímu dni, kdy se účastník přihlásil s příslušnými požadavky.

Oprávněnost tohoto přístupu potvrzuje i Ministerstvo financí. V dopise č. 03-03-10/51217 Úřad vysvětluje následující. Podnik účastnící se smlouvy o vytvoření konsolidačního celku plátců může mít povinnost sestavit mezitímní účetní závěrky za různá období (k různým datům). Záleží na konkrétním úkonu.stanoví takový požadavek. Rozhodnutí vlastníka ekonomické jednotky může například stanovit povinnost generovat a poskytovat zprávy na měsíční bázi.

S ohledem na ustanovení 402-FZ a pod. 3 str. 3 čl. 252 daňového řádu Ministerstvo financí dospělo k závěru, že výše čistého majetku by měla být stanovena v souladu s účetními doklady, jejichž vyhotovení a poskytování je stanoveno jednou z podmínek stanovených 402-FZ, při pozdější datum. Tento postup byl zahrnut v dopise Federální daňové služby ze dne 19. ledna 2013 a zaslán k seznámení a uplatnění v činnostech nižších daňových služeb.

Dopis Ministerstva financí č. 03-03-06/1/47681 ze dne 11.08.2013 rovněž uvádí, že čistá aktiva organizace by měla být vypočítána na základě informací z posledních zpráv vytvořených před dnem předložení dokumentů pro registraci smlouvy o vytvoření CGT.

Kombinace informací pro účely implementace ustanovení čl. 269 NK

Jak je uvedeno v odstavci 2 specifikované normy Kodexu, plátce musí k poslednímu datu každého zdaňovacího (vykazovacího) období vypočítat maximální výši úroků uznaných jako náklady na kontrolovaný dluh. Výpočet se provádí vydělením % hodnoty koeficientem kapitalizace. Výše úroku se bere za každé období zvlášť.

Cap ratio

Počítá se k poslednímu dni odpovídajícího období. Pro jeho určení se nejprve nesplacený kontrolovaný dluh vydělí částkou vlastníhokapitál odpovídající podílu nepřímé nebo přímé účasti zahraničního podniku na podílu (povoleném) kapitálu (fondu) tuzemské společnosti a následně se výsledný ukazatel vydělí 3 (u bankovních organizací a subjektů zabývajících se leasingovou činností - podle 12.5).

Určení výše vlastního kapitálu

V souladu s požadavky odstavce 2 Čl. 269 daňového řádu se při výpočtu výše dluhu na poplatcích a daních neberou v úvahu. To zahrnuje aktuální nedoplatky, částky odkladů a splátek a také slevu na dani z investic.

V odstavci 2 Čl. 269 daňového řádu neexistují žádné údaje o konkrétních zdrojích dat, pomocí kterých musí ekonomický subjekt určit výši vlastního kapitálu. Z toho vyplývá, že společnost není povinna jej vypočítat pouze na základě informací z účetní závěrky. To znamená, že při výpočtu poměru kapitalizace lze výši kapitálu určit na základě účetních údajů dostupných z jakéhokoli zdroje.

Složení mezitímní účetní závěrky

Je definováno v odstavci 49 PBU 4/99. Součástí dokumentace je rozvaha a informace o ztrátách a ziscích. Může také obsahovat vysvětlení, pokud je jejich přítomnost nezbytná pro pochopení hodnot ukazatelů zainteresovanými stranami. To je uvedeno v odstavcích 6 a 50 PBU 4/99.

Pokud nejsou žádná vysvětlení, pak sloupce se stejným názvemrozvaha a výsledovka zůstávají prázdné.

Podniky, které jsou malými podniky, vypracovávají roční a mezitímní výkazy zjednodušeným způsobem. Nevztahuje se však na emitenty veřejně umístěných cenných papírů.

Do dokumentů je povinné zahrnout výkaz zisků a ztrát a také rozvahu.